středa 22. prosince 2010

Lékařský exodus

Hyppokratova přísaha
   Máme toho plné noviny, i jiná média. Lékaři podávají hromadné výpovědi, média do nekonečna toto téma omílají a obyčejný občan neví co si o tom má myslet. Ani já to nevím. Chápu požadavky lékařů na vyšší platy, konec konců neznám ve svém okolí nikoho, kdy by hlasitě požadoval snížení platu. Lékaři jsou jistě velmi vzdělaní lidé a bezpochyby mají nárok na přiměřenou mzdu za svojí práci, jen mne jako člověka dost štve jakým stylem josu prezentovány jejich požadavky. Ze zvědavosti jsem si přečetl Hyppokratovu přísahu, o minimální výši mzdy se tam nic nepíše. 


   Povolání lékaře je potřeba chápat také jako poslání, lékařů si hluboce vážím, já bych toto povolání dělat nemohl, nemám na to náturu. Jsem ale hluboce přesvědčen o tom, že hlady netrpí. I já bych si představoval vyšší mzdu za svojí práci, ale takto hlasitě a okázale protestovat nemohu. Bylo by mi to stejně houby platné, zaměstnávám sám sebe. Vadí mi řeči o tom, že v okolních zemích jako je např. Německo nebo Rakousko jsou lékaři placeni zcela v jiné výši. Lékaři ale jaksi zapomněli, že v těchto a podobných zemích jsou i ostatní zaměstnanci placeni lépe. Navrhuji proto aby výpovědi podávali také např. zedníci, tesaři, řidiči, uklízečky, ředitelé, manažeři a vůbec všechna další povolání. Nemáme se čeho bát, v zemích zaslíbených nás přeci dle názoru lékařů a hlavně LOK uvítají s otevřenou náručí.

Tomáš

sobota 11. prosince 2010

Je to moderní

  Tak trochu jsem se zamyslel o tom co je dnes všechno moderní. Vychází mi z toho spousta věcí, až mám strach že jsem tak trochu nemoderní. Většinu moderních věcí nedělám. Tak jsem asi nemoderní. Nemám dluhy, což je dnes velká móda. Mám jen hypotéku, takže je to tak napůl, protože jí zatím  splácím.

  Mám dokonce i profil na Facebooku, ale tak trochu nevím  čemu je to dobré a tak ho moc nevyužívám. Pořád mi nabízí kamarádit s lidmi, které neznám a myslím že ani oni nestojí moc o to kamarádit se mnou. Mám radši kamarády z masa a kostí se kterými můžu jít na pivo. To virtuální, které mi přes jednu z aplikací které jsou k dispozici občas pošle moje bývalá spolužačka není nic moc. Mám radši to skutečné. Konec konců u piva v hospodě se chatuje mnohem lépe a příjemněji než u klávesnice, ta je jaksi neosobní.

   Je moderní být ve stresu a nic nestíhat. To se mi daří také tak napůl. Snažím se tomu bránit zuby, nehty. Moc se to nedaří. Ale pracuji na tom, v tomhle směru jsem nemoderní rád. Stres je nepřítel myšlení a rozvahy a to nepřináší nic dobrého.

  Je moderní neustále a kdekoli telefonovat z mobilu. Je to také často velmi neslušné, hlasité, nevhodné a já nevím co ještě. Také musím hodně telefonovat, ale dělám to krajně nerad.

  Je vůbec moderní komunikovat v elektronické podobě, mailovat, chatovat, SMSkovat, MMSkovat, blogovat. Plním to jen částečně, tento blog je toho také důkazem.

   Je moderní kopírovat a vypalovat cokoli, co se mi dostane pod ruku. To dělám také krajně nerad. Jsem toho názoru, že pokud budeme CD a DVD jen kopírovat a nebudeme je také kupovat, za čas je nebude mít kdo vydávat a my potom nebudeme mít co kopírovat. Je to tak trochu začarovaný kruh.

   Moderních věcí je taková spousta, že bych tady mohl blábolit ještě dlouho. Přišel jsem na to, že je mi v podstatě úplně jedno jestli jsem moderní nebo nemoderní. Pokrok nezastavíš, říká klasik. Zastavovat ho nechci. Jdu na pivo!

Tomáš